Ne že by všechno to mladé umění bylo tak převratně geniální – pár zajímavých nápadů, několik kontextových děl, kterým laik moc nerozumí a samozřejmě zábavné výsledky mediálně propraného projektu Heinz, po jehož shlédnutí chuťové buňky jednohlasně skandují: KEČUP!, takže slabší jedinci podlehnou a skryti pod kapucí a černými brýlemi navštíví nedaleký fast food.

Mnohem víc mě ale bavila atmosféra školy. Na rozdíl od nudných a prázdných chodeb FFUK hned naproti přes ulici se tady ponoříte do podivuhodného labyrintu chodeb lemovaných zaprášenými torzy děl, stohy papíru, rámy, sádrovými odlitky a dalším haraburdím, které tu zřejmě už kdovíkolik let čeká na Godota. Samozřejmě zabloudíte a protože si vás nikdo nevšímá, lezete i tam, kde nemáte co dělat, třeba do sklepa, kde z každého koutu vybafne kus zapomenutých uměleckých ambicí.

No a pak si řeknete, že už toho voyeurismu bylo dost a zmáčknete tlačítko výtahu, který vypadá že je tu stejně jen tak namalovaný na zdi, takže vás vážně dostane, když se najednou otevře a vyveze vás až nahoru do čtvrtého patra. Tam je atelier animované tvorby a v místnosti, kde se promítají díla čerstvých absolventů, trčí z pohovek před plátnem konversky nasazené na dlouhých úzkých nohách mladíků s černými patkami a pronikavýma filmařskýma očima…fakt halyvúd!

No, ale k věci. Nejdůležitější ze všeho je, že ve třetím patře v atelieru písma nebo jak se to jmenuje, visí biotrička. Jsou součástí projektu Martiny Novákové, který kromě toho, že funguje jako diplomka, taky skutečně slouží v praxi a už v tuhle chvíli pomáhá lidem trpícím afázií http://www.klubafasie.com/ No a my jsme rádi.

Tak se běžte podívat!