Malé soukromé Berlin-ale
3Každoroční víkendovou vyjížďku do Berlína tentokrát poznamenaly tři věci:
1. NUDLE (Což by normálně nebylo nic výjimečného, asia snacků je na každém berlínském nádraží hromada a nudle na všechny způsoby si tam dávám ráda, ovšem v tomhle případě se jednalo o nudle chřipkové, které mě a všechny kolem obtěžovaly spolehlivě vždycky v ten nejnevhodnější moment a zasloužily se o nejeden vyděšený pohled spolucestujících v esbahnu i v ubahnu. Ano, přiznávám, vyrazit na výlet s doznívající chřipkou v době celosvětové paniky z pčíkajících vepříků není zrovna košer, ale co naplat, když volných víkendů je jako maku na afghánském svatebním koláčku a život je krátký jako filmy Bratří v triku)
2. NABÍDKA PŘESPÁNÍ ZDARMA (Kdo by pohrdl představou gratis pohodlí v rozlehlém apartmá na okraji Kreuzbergu? Avšak macešská realita ihned po příjezdu nemilosrdně zaťala svoje nepěstěné špinavé drápy do křehkého plátna tohohle naivistického obrazu a odhalila strohé črty ledové ratejny, zařízené v dramaticky postpunkovém stylu, vyznačujícím se až geniálně univerzální funkčností: Postel? Na co? Máme tu krásné původní parkety! Pohovka? Ale kdeže! Parkety jsou krásně hnědé a nemusí se stěhovat do čtvrtého patra bez výtahu! Police na věci? Parkety jsou přece všude kolem! Stůl? Proboha co je špatného na parketách?! Po dvou nocích si člověk připadal mírně přízemní…)
3. CHŘESTOVÁ SEZÓNA (Začalo to nevinným jemným chřestovým krémem v Cafe Hofperle na Karl Marx Strasse a potom už to šlo jako po /nebo spíš na/ másle: čerstvý chřest s hořčičnou omáčkou, gratinovaný chřest v parmezánové krustičce, chřestové ragů s kousky lososa, krevetový salát s chřestem a bylinkami, chřestovo-lososová roláda s jarními brambůrkami polévánými rozpuštěným máslem, grilovaný chřest s vanilkovo-pernodovým krémem, palačinky s chřestem, lanýži a cukrovým hráškem… Není divu, že ze Sprévy se po čase začala linout podivná nakyslá vůně, všichni zezelenali a na písčitých plážích kolem Hauptbahnhofu a Ostbahnhofu se usídlili cizokrajní hadi, vyhřívali se na sluníčku a všechny, kdo se tu chtěli usadit s piknikovými koši a lehátky, už z dálky strašili bojovým pokřikem: “Chřest-jíš? Chřest-jíš?!”)
Ale jinak to byl docela fajn výlet, a Monsieur Vuong na Alte Schönhauserstrasse http://www.monsieurvuong.de/ se svým klasickým šestimístným (a zaručeně nechřestícím) menu prostě nezklame nikdy.
Všechno má své ALE…dokonce i Berlin.
jako chřest to nevoní...
co to může být...?
ale chutná to fakt báječně!
